Po smolně prohraném zápase s Walesem jsme večer v 19. 00 hod. nastupovali k zápasu se Španělskem. Matematika byla jasná. Výhra 6:1 znamenala náš postup z prvního místa, 5:2 by se počitalo mezi námi a Španělskem, 4:3 by znamenalo druhé místo ve skupině. Lucka kvůli zádům nemohla nastoupit. Španělé mají velice vyrovnaný tým na všech postech. V deblech téměř nebyla z naší strany šance. Do singlu kluků musel nastoupit M. Ludík a L. Zevl. Na první dvouhru dívek jsme šli s Martinou, neboť tento typ soupeřky mohla přehrát technicky jedině Martina. Pořadí zápasů bylo určeno 1. MS, 1.WS, 2.MS, WD, MD, 2.WS a XD. Začínal tedy Milan, který s tímto Španělem prohrál před měsícem ve Švýcarsku. Od začátku cítil, že to tentokrát půjde a především měl zápas pod kontrolou hlavně hlavou a nedělal zbytečné nevynucené chyby. Po svědomitém výkonu „svého“ Španěla vykostil na dva sety. Pak šla na dvouhru Martina, která byla celé odpoledne připravována na to, že bude hrát nejdůležitější zápas a dá do něj vše. První set těsně prohrála. Ve druhém začala mít navrch a překvapila soupeřku několika backhandovými podáními, jak krátkými, tak dlouhými. Vyhrála druhý set a cítila, že se dá zápas dotáhnout do vítězství. Hecována celým týmem se vrhala za míči, které běžně již nechává spadnout. Zápas dotáhla k vítěznému konci (dle mého názoru snad v nejlepším zápase co jsem ji kdy viděl).
