Při zpracování rozhovorů jsme nezapomněli ani na prezidenta klubu. Jiří Pavelka se ohlíží za dalším rokem fungování SK Badminton Přerov – tentokrát za rokem pro nás výjimečným. Řeč byla o lize, hráčích a také o Mistrovství ČR, které jsme pořádali.
Uplynulá sezóna byla pro SK Badminton Přerov výjimečná pořádáním Mistrovství České republiky. Jak moc taková organizace ovlivní každodenní činnost klubu? Má to své klady i zápory?
Uplynulá sezóna měla v Přerově právě vrchol pořádáním Mistrovství republiky dospělých. Akce, jaká tu ve 44 leté historii přerovského badmintonu dosud nebyla. Pět měsíců jsme se intenzivně věnovali přípravám a pak samotnému mistrovství. To se pak částečně projevilo na vlastní trénovanosti a formě nás dospělých. Teprve druhou půli sezóny jsme začali potvrzovat co v nás vlastně je i na kurtech samotných.
Dosud nebyl vybrán pořadatel MČR 2012. Bude Přerov usilovat o další pořadatelství nebo stačilo jednou a dost?
Nevstoupíš dvakrát do stejné vody. V roce 2012 s tím neuvažuji. Jak by však řekl klasik: „NIKDY NEŘÍKEJ NIKDY.“
Jak taková finančně náročná akce dokáže ovlivnit hospodaření klubu?
Celých pět měsíců, respektive i po mistrovství samotném, jsme stále pracovali s nějakými přísliby finančních příspěvků. Za toto období, odhaduji, mi vypadlo minimálně 100 000 vlasů. Snažil jsem se to kompenzovat hustějším plnovousem, ten mi ale zase zešedl. Finance v badmintonu v České republice a v podstatě řekl bych v českém sportu obecně, jsou typickým příkladem toho, jak se to dělat nemá. V tomto směru jsme se již ocitli na samotném chvostu ne-li ve světě, tak v Evropě určitě. Náš klub ale pořádání Mistrovství díky sponzorům ustál a naše hospodaření je stále vyrovnané.
Jaké jsou cíle našeho prvoligového družstva v příští sezóně?
Stoprocentně musíme splnit Janě přání a tím je medaile.
Chystají se nějaké změny na soupisce A družstva?
Klasika + možná i nějaké další posily (např. Zdeňa je hodně vysoko na žebříčku).
V Přerově je široká nabídka sportovního vyžití pro mládež. Tradičně silnou členskou základnu tu má hokej, volejbal, tenis a fotbal. Jak moc těžké je přilákat nové sportovně nadané děti do náboru?
V tomto směru bych řekl, že dnes máme spíše opačný problém. Badmintonu stoupá popularita, rodiče chodí se svými dětmi hrát na Badminton Arénu a i uplynulé Mistrovství vzbudilo u dětí zájem. Bohužel však máme jen omezenou kapacitu a musíme si tedy vybírat.
Jak hodnotíš současný stav přerovského badmintonu? Jak se vyvíjí členská základna?
Jak jsem uvedl v předešlé odpovědi, jsme omezeni kapacitou, členskou základnu udržujeme stále ve zhruba stejném počtu. Především z některých dětí jsem měl v uplynulé sezóně skutečně radost. Tradičně silněji obsazená je v Přerově dívčí část.
Jako předseda Severomoravského badmintonového svazu máš určitě přehled o činnosti a fungování mnoha klubů nejen v naší oblasti. Napadá tě, z čeho si můžeme vzít příklad od jiných klubů?
Stále je co zlepšovat. Především je to ale na hráčích samotných, na dětech, zda skutečně „CHTĚJÍ“ tvrdě pracovat, zda mají ctižádost se poprat o to být nejlepší, na jejich podpoře ze strany rodičů. Na nás trenérech je pak to s nimi společně posunout dál. On to není jen samotný trénink v tělocvičně. Začíná to už běháním venku, na hřišti, ježděním na kole a dalším dobrovolným tréninkem… Děcka ale místo toho raději sedí u televize nebo u počítače ubíjí čas na Facebooku. S těmi nejlepšími hráči můžeme také pracovat individuálně. Myslím si, že mi u dětí nejvíce chybí soutěživost, ctižádostivost, chuť „poprat“ se o vítězství.
A jaké jsou podle tebe vyhlídky našeho klubu do příští sezóny?
Jen ty nejlepší. Mám určité další představy a plány především v mládežnické kategorii. To si zatím ale nechám pro sebe.
