V sobotu jsme se zúčastnili silně obsazeného KP v Olomouci v Omega sport centru. V moderním prostředí nového sportovního centra uspořádali hoši z olomouckého badmintonového oddílu letošní ročník KP. Za Přerov jsme se zúčastnili v sestavě Anička Grufiková, Marián Šimo, Petr Novák, Zdeněk Zavadil a Petr Večerka. Protože mixu se zúčastnili pouze Anička a Zdeněk ( bohužel nepostoupili dále), Marián a já jsme nezaváhali a využili prázdných squashových kurtů a dali si na rozehrání 30 minut squashe. Marián se projevil jako talentovaný trenér, a během 20 minut mi předal část svých zkušeností ze squashe, takže jsem v závěrečném setu podlehl pouze s malým rozdílem. Ihned po odehrané půlhodince jsem se šel odhlásit z hlavní soutěže, protože jsem již byl grogy. „Komisař“ mě naštěstí nevzal vážně, takže jsem do 1. kola singlu mohl nastoupit proti nestorovi olomouckého badmintonu Tomáši Hrochovi. Ačkoliv zpočátku, kdy jsem byl namotivovaný mým osobním koučem Mariánem, to vypadalo že bych i mohl zápas zvládnout a doufal jsem v postup, tak jsem v průběhu zápasu zjistil že to tak asi nedopadne. Když mi v průběhu 2. setu praskl výplet v mé high-tech japonské raketě tak bylo zle. Tomáš mě zkušeně přesnými loby přilepil na zadní čáru a bylo hotovo. Do 2. kola singlu postoupili pouze Anička, Marián a Karel Smolík. Anička se nakonec v singlu probojovala až do finále, k čemuž jí všichni gratulujeme. Marián podlehl ve 3 setech Tomáši Veverkovi, Karel prohrál s Ondrou Chaloupkou. Zdeňkovi ani Petrovi Novákovi los v singlu také příliš nepřál, do 2. kola nepostoupili, a tak jsme se chystali na 4hru. Páry jsme sestavili – Šimo/Večerka a Novák/Zavadil. Já s Mariánem jsme za soupeře dostali domácí borce Říha/Hroch, Petr se Zdeňkem pár Suchánek/Nešetřil. To byla příležitost pro mě, oplatit Tomášovi porážku ze singla. To se nám nakonec po třísetové bitvě podařilo. V dalším kole nás čekal pár Jedzok/Smolík, přes který jsme bez zaváhání postoupili do semifinále. Zdeněk s Petrem mezitím podlehli po velkém boji páru Nešetřil/Suchánek a měli odehráno. Do semifinále jsme nastupovali právě proti tomuto páru a tušili jsme, že to bude obtížný zápas. Naši protivníci byli jasnými papírovými favority. Přes velkou snahu a bojovnost jsme ve 2 setech podlehli a zůstali tak těsně před branami finále. Trošku k tomu přispěla i chvilková nekoncentrovanost Mariána, kdy sledoval v protějším okně posilovny slečnu, která právě prováděla nějaké zvláštní cviky, které bohužel neumím ( a ani nechci) specifikovat. Poslední zápas hrála Anička, která velmi unavená ze semifinále, již nestačila na svou finálovou soupeřku. Přesto jí ještě jednou gratuluji k finále. Pak jsme již spěchali domů, takže ani plánovanou čokoládovou masáž v místním relax centru jsme již nestihli.
Jak jste se tedy mohli dočíst, tak pro hodnotné sportovní zážitky nemusíte vůbec jezdit za hranice naší krásné vlasti směrem severním, ani jiným. Teď jen můžeme doufat, že nějakou ze 300 nasnímaných fotografií Karlem Smolíkem uvidíme i na webu a neskončí v koši jeho PC. Ahoj.
Petr
